Ekonomická okupace nacistů: ztracené zlato, znehodnocená koruna i válečná daň Berlínu

Říšská marka
Říšská marka

Agrese ze strany nacistického Německa na podzim roku 1938 zmařila nadějný hospodářský a měnový vývoj v Československu po překonání důsledků světové hospodářské krize.

Článek
Německá hospodářská expanze začala ihned po Mnichovu. Množily se požadavky na vydání průmyslových podniků do rukou německého kapitálu. Situaci vnímalo i vedení Národní banky, které rozhodlo dislokovat svou zlatou rezervu a uložit ji v bezpečnější cizině. V Praze zůstala jen malá část, jejíž součástí byla vzácná numismatická sbírka. Ani tu se později nepodařilo zachránit.

Politické napětí vyvrcholilo v září 1938. Mnichovská dohoda, kterou 29. září podepsali představitelé Německa, Itálie, Francie a Velké Británie bez účasti československé delegace, znamenala ztrátu rozsáhlých pohraničních území. Ztrátu suverenity završila Vídeňská arbitráž z 2. listopadu 1938, která přidělila části jižního Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku a část severní Moravy Polsku. Na zabraných územích byly československé peníze postupně nahrazeny říšskou markou, maďarským pengö a polským zlotým.

Dne 6. října 1938 vyhlásilo Slovensko autonomii a vzniklo tzv. Česko-Slovensko. S tím se změnilo i označení měny z „Kč“ na „K“. Krátce nato, 27. ledna 1939, byla Národní banka Československá přejmenována na Národní banku Česko-Slovenskou. Na zabraných územích byly staženy z oběhu československé peníze a nahrazeny:

říšskou markou v poměru 100 Kč = 12 RM

maďarským pengö v poměru 100 Kč = 14,28 pgö

polským zlotým v poměru 100 Kč = 16 zl

Po Mnichovské dohodě přišla Říšská banka s požadavkem, aby úhrn staženého čs. oběživa v odstoupených pohraničních územích byl Československem nahrazen ve zlatě a devizách. Německé ultimátum vyústilo v dohodu ze 4. března 1939, podle kterého bylo na Říšskou banku převedeno 14 tun zlata.

Dne 14. března 1939 vznikl samostatný Slovenský stát s vlastní měnou – korunou slovenskou (Ks). O den později obsadila německá armáda zbytek českých zemí a Adolf Hitler vyhlásil Protektorát Čechy a Morava. Výnosem bylo stanoveno, že vedle říšské marky zůstává dočasně v platnosti i koruna, ovšem s pevným kurzem 1 marka = 10 korun. To představovalo záměrné znehodnocení české měny o zhruba 30 %, protože ještě v roce 1938 odpovídala jedna marka zhruba 7,40 korunám.

Národní banka Česko-Slovenská byla 31. března 1939 přeměněna na Národní banku pro Čechy a Moravu a podřízena Říšské bance v Berlíně. Ztratila tak jakoukoli samostatnost – o její činnosti rozhodoval zmocněnec Říšské banky. Protektorátní hospodářství se rychle dostalo pod kontrolu Německa, které využívalo měnový systém k vykořisťování země.

Koruna přestala být samostatnou měnou a po zavedení celní unie s Říší 1. října 1940 se stala pouhou odvozeninou říšské marky. Uměle nastavený kurz umožnil levně skupovat české zboží a služby, což vedlo k postupnému vysávání domácí ekonomiky. Marky, kterými Němci platili za české výrobky, odváděla Národní banka na účty Říšské banky v Berlíně, aniž za ně dostala skutečné protiplnění. Do konce války tak vznikla česká pohledávka ve výši 58 miliard korun.

Německá okupační správa zabavila veškeré zlaté zásoby, včetně těch, které zůstaly v Praze po roce 1938 – celkem 45,5 tuny měnového zlata. V roce 1940 zavedlo Německo tzv. matrikulární příspěvek – válečnou daň, jímž musela protektorátní vláda přispívat na financování válečných výdajů. Do konce okupace takto odteklo do říšského rozpočtu přes 53 miliard korun.

Na konci roku 1944 bylo zřejmé, že nacisté válku nevyhrají a tak začaly přípravy na ekonomicko-měnový restart. V listopadu tohoto roku Československá exilová vláda v Anglii zřídila dekretem prezidenta republiky E. Benešev Československý měnový úřad v Londýně, který připravoval obnovu našich měnových poměrů po skončení války.

Německá okupace tedy znamenala nejen ztrátu politické svrchovanosti, ale i hospodářské a měnové závislosti. Československé zlato, měna i finanční systém byly zneužity ve prospěch válečné ekonomiky Třetí říše. Po osvobození v roce 1945 čekala zemi složitá cesta k obnovení finanční stability a návratu k samostatné měně.

Zdroj:

VENCOVSKÝ F., KOPECKÝ L. a kolektiv, Lidé a Peníze, ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, ISBN: 978-80-87225-08-0

WEB: https://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/3_menova_politika_v_obdobi_okupace/2_menova_politika_v_obdobi_protektoratu/

Jak a proč stoupá počet závažných dětských nemocí z důvodu zahraničních vakcín

MUDr. Anna Urbanová: Od doby, kdy jsme přešli na cizí vakcíny, roste počet vážných dětských nemocí.

Východní Evropa je dvakrát chudší po vstupu do EU než by byla, kdyby do EU nevtoupila

nositel Nobelovy ceny za ekonomiku Joseph Stiglitz
nositel Nobelovy ceny za ekonomiku Joseph Stiglitz

Východní Evropa je dvakrát chudší po vstupu do EU než by byla, kdyby do EU nevtoupila

Absolutní „atomovou bombu“ o neoliberalismu vydal nositel Nobelovy ceny za ekonomiku Joseph Stiglitz. Oznámil, že východní Evropa je minimálně dvakrát chudší, než by byla, kdyby nevstoupila do EU.…
Toto je krutá rána pro největší úspěch globalismu a neoliberalismu – vytvoření největší samostatné ekonomiky na světě, která se skládá z 28 samostatných zemí, z nichž některé mají společnou měnu.
„Východní Evropa“ je od začátku 21. století velkým propadákem. V současnosti platí Západu a hlavně Německu 300 – 400 miliard dolarů ročně,“ vysvětlil ekonom Joseph Stiglitz*).
Podle vědce, který je kromě ocenění známý i předpovídáním splasknutí “dotcom bubliny”, jakož i krize v roce 2008, je podle něj východní Evropa v typickém “sevření dominií”, známým také z dob Římské říše.
Toto je model pro zemi, která má být kolonizována uplácením elity. Římané nedobývali jen legiemi. Mnohem více pozemků bylo anektováno klidně. Šli, podplatili místní náčelníky a z náčelníků se stali guvernéři římských provincií.
„Vaše impérium je za vámi a díky němu můžete vybírat mnohem více daní než dosud, tj. je to spojenectví elity s impériem na dojení poddaných. Systém funguje po staletí. Aplikovala to například i Anglie v Indii – tam jménem královny vyhlašovali maharádžov. A pak spolu vysávali obyčejné lidi,“ vysvětlil Stiglitz.
„V současnosti je EU přesně taková. Západ, ale hlavně Německo podplácí místní elitu přes evropské fondy. Elita přináší stát do EU a mění členství na absolutní náboženství, včetně represe proti tomu, kdo je proti ní.
„Coming out, tedy odchod se stává herezí či kacířstvím. A přivezená země je vysávána jinými mechanismy – vykupují místní monopoly, obchodní řetězce, uzavírají se nerentabilní dlouhodobé kontrakty, které nelze změnit při změně vlády a podobně,“ vysvětlil Stiglitz .
Před časem se psalo o analýze CIA, podle níž je východní Evropa brutálně vysávána za potlesku, „vděčná“ za evropské fondy.
Nyní vědec tuto informaci potvrzuje. Eurofondy a výtečně placená místa v EU pro hrstku úředníků jsou „úplatkem“ pro elitu. Na oplátku je trh příslušné země obsazen a podojen ve prospěch západních korporací.
Děje se tak přes dodávky elektřiny, vody, vytápění, přes západní zboží monopolizované v obchodních řetězcích, přes daleko větší a pro místní podnikání nedosažitelné rozpočty na reklamu, marketing, přes nákup médií atp. Poměr mezi přidělenými evropskými fondy a čerpáním z místních trhů je horší než 1:10.
„Pokud východní Evropa vystoupí z EU a zastaví tuto obrovskou dotaci, kterou vyplácí Západ, mohla by být dvakrát bohatší. Minimálně!” – říká Stiglitz.
Tím by se společnost uklidnila a výrazně by se snížil i tlak na emigraci, což je další způsob, jak ji vysávat. Západ prostřednictvím vyšších mezd odebírá nejlepší specialisty východu, a tím zvětšuje rozdíly,“ uzavřel nositel Nobelovy ceny.
Jaseph E. Stuglitz (na snímku) a zdroj: Pan občan, Podtatranský Kuriér
*) Joseph Eugene Stiglitz (* 9. února 1943) je americký ekonom, analytik veřejné politiky a profesor na Kolumbijské univerzitě. Je nositelem Nobelovy ceny za ekonomii (2001) a Medaile Johna Batese Clarka (1979). Je bývalým viceprezidentem a hlavním ekonomem Světové banky a bývalým členem a předsedou Rady ekonomických poradců amerického prezidenta

SR-71 Blackbird se stal legendárním průzkumným letounem především díky použití titanu, který tvořil asi 90 % jeho konstrukce

SR-71 Blackbird se stal legendárním průzkumným letounem především díky použití titanu, který tvořil asi 90 % jeho konstrukce
SR-71 Blackbird se stal legendárním průzkumným letounem především díky použití titanu, který tvořil asi 90 % jeho konstrukce

SR-71 Blackbird se stal legendárním průzkumným letounem především díky použití titanu, který tvořil asi 90 % jeho konstrukce. Tato volba byla klíčová, protože letadlo letělo rychlostí přesahující Mach 3, což způsobovalo extrémní teploty (kvůli tření o vzduch), které by běžné hliníkové slitiny roztavilo.

SR-71 Blackbird se stal legendárním průzkumným letounem především díky použití titanu, který tvořil asi 90 % jeho konstrukce
SR-71 Blackbird se stal legendárním průzkumným letounem především díky použití titanu, který tvořil asi 90 % jeho konstrukce

Vysoký poměr pevnosti k hmotnosti a schopnost titanu odolávat těmto vysokým teplotám (přesahujícím 540°C na náběžných hranách) byly zásadní pro přežití letadla a jeho rekordní výkon. Problém ale byl, že USA neměly rudu potřebnou k jeho výrobě. Kde tedy onen titan vzít?

Největším producentem byl Sovětský svaz. V té době byly však obě země uprostřed studené války a v SSSR byl export titanu silně omezen a mohl se prodávat pouze jako hotový výrobek, nikoli surovina. Peníze ale nesmrdí a tak netrvalo dlouho a jeden sovětský generál přišel s chytrým nápadem. Z titanového plechu vyrobil lopaty a ty následně prodával do zahraničí – zdárně se tak dostaly přímo do USA, kde byl materiál zpracován na konstrukci letounu SR-71 Blackbird. Obchod byl sice odhalen, ale ututlána až do pádu Sovětského svazu. O několik let později bylo ve skladu nalezeno několik beden s nevyexpedovanými titanovými lopatami, které byly prodány jako historické suvenýry.

V rámci tzv. Národního Hauszmannova programu vyrůstají na Budském hradě kopie staveb zničených za druhé světové války a po ní, a stavby zbývající jsou jedna po druhé rekonstruovány

V rámci tzv. Národního Hauszmannova programu vyrůstají na Budském hradě kopie staveb zničených za druhé světové války a po ní, a stavby zbývající jsou jedna po druhé rekonstruovány
V rámci tzv. Národního Hauszmannova programu vyrůstají na Budském hradě kopie staveb zničených za druhé světové války a po ní, a stavby zbývající jsou jedna po druhé rekonstruovány

Zatímco v Česku se od roku 1945 řeší, co s prolukou po Staroměstské radnici, v Budapešti dostavují jednu zničenou stavbu za druhou. V rámci tzv. Národního Hauszmannova programu vyrůstají na Budském hradě kopie staveb zničených za druhé světové války a po ní, a stavby zbývající jsou jedna po druhé rekonstruovány.

Mezi lety 2019 a 2025 tak opět vyrostl i Palác arcivévody Josefa.
Česká města naléhavě potřebují podobné programy. Jinak bude jejich tvář dál ničena lacinou modernistickou architekturou a hrozí, že tím ztratí velkou část své atraktivity pro zahraniční návštěvníky i kvalitu pro své obyvatele.

Akio Kitaura

Akio Kitaura si splnil sen o výrobě nejlepších hamburgerů v Japonsku. Nyní, když se jeho gurmánské burgery trvale řadí mezi nejlepší v zemi, je jeho novým cílem pomoci svým zaměstnancům splnit si jejich sny o založení vlastních restaurací.

Akio Kitaura, bývalý boxer z Tokia, se rozhodl dát hamburgerům v Japonsku zcela nový rozměr. Vytvořil vlastní značku Brozers’, která se během několika let stala vyhlášenou po celé zemi – a dnes patří mezi nejúspěšnější řetězce s gurmánskými burgery v Japonsku.

V epizodě dokumentární série Setkání se scientologem Akio vypráví svůj životní příběh – od doby, kdy tápal a hledal své místo, až po moment, kdy objevil nejen lásku k vaření, ale i způsob, jak do každého jídla vložit „kus sebe“. Věří, že právě osobní nasazení dává jeho burgerům výjimečnou chuť. „Když do toho nedáte svého ducha, není to dobrý výrobek,“ říká.

Inspiraci našel při cestách do zahraničí, kde ochutnal pravé americké burgery. Po návratu do Japonska založil se svým bratrem vlastní podnik a vsadil na kvalitu, detaily a jedinečnou kombinaci chutí. Výsledkem je například ikonický „Lot Burger“, který měří přes devět centimetrů a stal se jejich nejznámější specialitou.

Setkání se scientologem: Akio Kitaura – duch gurmánských burgerů v srdci Japonska
Setkání se scientologem: Akio Kitaura – duch gurmánských burgerů v srdci Japonska

Brozers’ dnes provozuje pět restaurací a Akio zároveň pomáhá svým zaměstnancům růst – více než třiceti z nich už pomohl otevřít vlastní podnik. Jeho filozofie je jednoduchá: když se daří mně, měli by mít šanci růst i ostatní.

Scientologie mu na této cestě sehrála klíčovou roli. Pomohla mu ujasnit si, kdo je, co chce tvořit a jak překonávat překážky. „Díky ní jsem získal větší jistotu a cílevědomost,“ říká.

Akio Kitaura je důkazem, že i hamburger může být nositelem hodnot – pokud je za ním příběh, poctivost a opravdová chuť dělat věci nejlépe, jak to jde.

Cibulky z Holandska

Cibulky z Holandska
Cibulky z Holandska

Cibulky z Holandska

Nakupujeme pro vás v Holandsku ty nejkrásnější cibulky květin. Nabídka se stále mění a doplňuje o další druhy. Vyberte si ty které se vám líbí, a těšte se až vykvetou a zkrášlí vám zahradu nebo byt.

Cibulky z Holandska
Cibulky z Holandska

Cibulky květin z Holandska

Cibulky z Holandska
Cibulky z Holandska

Vaše domovy a zahrádky mohou přilákat nejednoho obdivovatele, když si pořídíte cibulky květin, které zrovna nejsou k dostání v běžném sortimentu květinových obchodů. Nicméně e-shop vysoce kvalitních čerstvých cibulek, které pochází právě z Holandska, nabízí bohatý výběr tulipánů, lilií a amarylekKvětiny z Holandska tak přinesou jedinečnou krásu do místních zahrádek. Ozdobí tak nejeden prostor svým specifickým vzhledem a bohatou nabídkou neuvěřitelných barevných kombinací.

Cibulky z Holandska
Cibulky z Holandska

Pastor Jeffrey Mack

Pastor Jeffrey Mack a Circle of Brotherhood odvádějí miamské Liberty City od jeho násilné minulosti. S cílem pozvednout komunitu vyrazili do ulic a s knihou Cesta ke štěstí zasévali semínka tolerance a jednoty mezi obyvateli.

Circle of Brotherhood (Posláním Kruhu bratrstva (COB)) je organizace převážně černošských mužů ze všech společenských vrstev, která se věnuje komunitní službě, ekonomickému rozvoji, prevenci kriminality, řešení konfliktů a mediaci, vzdělávacím službám a mentorství mládeže. Členové Kruhu zasvětili své životy kolektivnímu řešení sociálních neduhů naší komunity.

Circle of Brotherhood (Posláním Kruhu bratrstva (COB)) je zapojit černochy do řešení komunitních problémů a pomoci vytvořit z našich komunit slušné místo k životu. Zaměřujeme se především na rozvoj mládeže, prevenci kriminality a ekonomickou udržitelnost. Věříme, že všichni muži bez ohledu na svou minulost, současný status nebo životní postavení si zaslouží příležitost přispět k obnově našich komunit a povznesení lidí bez práv. Snažíme se o to kolektivně a spolupracujícně. Jsme základem našich komunit, ochránci a živiteli našich matek, manželek, dětí a rodin. Když černoši převezmou odpovědnost za zaplnění destruktivní prázdnoty, která vznikla po naší nepřítomnosti v našich zničených čtvrtích, uvidíme prosperující komunity a zdravé a prosperující občany.

Circle of Brotherhood (Posláním Kruhu bratrstva (COB)) se skládá ze zakládajících členů, výkonného týmu, řídících pracovníků a obecného členského sboru. Zakládající členové založili organizaci v roce 2013 na základě výzvy k jednotě a spolupráci s cílem řešit rozmanité problémy související se zvýšeným násilím v pátém okrese Miami. Naše služby a vliv nyní sahají po celé jižní Floridě. Jsme převážně černoši ze všech společenských vrstev; komunitní, rodinně orientovaní, profesionálně a občansky uvědomělí (od ulice až po byty). 

Výkonný výbor slouží jako vnitřní kruh vyškolených účastníků, jejichž jediným účelem je řádně reprezentovat naše principy a být vzorem integrity pro nové členy. Řídící pracovníci; prezident, viceprezident, tajemník a pokladník se dobrovolně hlásí jako naše právní zástupce pro obchodní a sociální záležitosti. 

Naši členové se rekrutují z řad členů COB, kteří se setkávají s muži, kteří jsou odhodláni hrát aktivní roli v řešení problémů naší komunity. Žijeme a pracujeme v čtvrtích, kterým sloužíme. Všichni členové se účastní stálých výborů na základě odbornosti a zájmů. Naše výbory se zabývají ekonomikou, rozvojem mládeže, komunitními službami, občanskými záležitostmi, prevencí násilí, rekreací/rodinnými záležitostmi a zdravím a wellness komunity. Máme hlavního organizátora, který nás neustále zapojuje do komunitního života. Klíčem k našemu úspěchu jako organizace je přístup založený na odborných znalostech ke všem našim projektům a snahám (ten, kdo ví nejlépe, vede) a zásada „Žádná velká já a malá ty“.

Čína drží Evropu pod krkem, Volkswagen zastavuje výrobu kvůli nedostatku čipů

Největší německá automobilka Volkswagen zastavuje výrobu některých modelů. Chybí jí čipy, jejichž dodávky zarazila Čína. VW se stává jednou z největších přímých obětí obchodní války mezi Čínou, Evropou a Spojenými státy.

Jak se může dostat Evropa ze závislosti na Pekingu? Jak se dokáže Francie dostat z dluhové sociální pasti? A jak se do našich účtů za topení a dopravu promítne nový návrh Bruselu o ochranu před nekontrolovatelným růstem emisních povolenek? Pusťte si nový díl ekonomického podcastu Lenky Zlámalové a Jaroslava Dědiče.

SLEDUJ NAŠE DALŠÍ VIDEOSÉRIE A PODCASTY:
🧑‍⚖️ Dimun
Podcast Petra Dimuna o lidech a s lidmi, kteří tvoří české právo a justici.
https://www.info.cz/podcasty/dimun

📋 Zlámalová vysvětluje
Lenka Zlámalová vysvětluje ekonomické pojmy každodenního života. Víte proč…
https://www.info.cz/podcasty/zlamalova

⏰ Hvězdné hodiny lidstva
Historik Martin Kovář a novinář Pavel Vondráček vybírají zásadní historické okamžiky, kdy se lidské dějiny zkoncentrovaly do jednoho nepatrného časového období a tyto velkolepé události rozebírají z často překvapivých úhlů pohledu.
https://www.info.cz/podcasty/hvezdne-hodiny-lidstva

Co je Green deal – Green Deal naráží čím dál víc. Už 5 domácích oborových svazů tlačí na vládu

Green Deal (Zelená dohoda pro Evropu) je strategie Evropské unie pro dosažení do roku 2050 klimatické neutrality, tedy stavu, kdy EU nebude produkovat více skleníkových plynů, než kolik dokáže odstranit z atmosféry. Jedná se o soubor politických iniciativ, který má za cíl transformovat ekonomiku EU na moderní, udržitelné a ekologicky šetrné hospodářství.

Česká oborová sdružení zastupující podniky z pěti energeticky náročných odvětví (chemie, papír, slévárny, strojírny, kovárny) zaslaly Českému premiérovi Petru Fialovi otevřený dopis, v němž upozorňují, že drahé energie a dekarbonizace snižují konkurenceschopnost českých podniků.